Jak přestat hrát automaty, když je herna cestou z práce

Většina návodů na hazard začíná u rozhodnutí. Jenže rozhodnutí obvykle nechybí, to udělá člověk klidně stokrát.

Chybí něco jiného: prostředí, ve kterém se rozhodnutí nemusí dělat znovu každý den ve stejnou chvíli na stejném místě.

Co vůle zvládne a co ne

Tohle rozlišení ušetří spoustu zbytečného sebeobviňování.

• Touhu hrát si zakázat nejde. Chuť přijde, ať chceš nebo ne.
• Myšlenky a vzpomínky na hru si zakázat nejde. Čím víc je zaháníš, tím jsou hlasitější.
• Chování ovlivnit jde, a to plně. Mezi chutí a vhozením peněz je vždycky nějaký krok, který uděláš ty.

Z toho plyne celá strategie: nemá smysl bojovat s tím, co cítíš. Má smysl upravit situace, ve kterých se z chuti stává hraní.

Nejdřív zjisti, kdy přesně se to stává

Napiš si na papír posledních pět situací, kdy jsi hrál, a k nim čtyři údaje: kdy, kde, s jakou emocí a kolik bylo na účtu. Deník tohohle typu doporučují adiktologové jako první úkol, protože po týdnu z něj vyleze vzorec, který v hlavě není vidět.

Nejčastěji vypadá takhle:

• cesta z práce kolem herny, obvykle mezi směnou a domovem,
• výplatní den nebo den, kdy přijdou peníze,
• pár piv s kolegy,
• prázdný večer bez plánu, typicky po deváté,
• vztek nebo ponížení, které nemá kam jít.

Vzorec je dobrá zpráva. Znamená to, že nebojuješ s „nedostatkem vůle“, ale s konkrétní situací, která se dá upravit.

Hlídej H.A.L.T.S.

Pět stavů, po kterých se nejčastěji láme abstinence. V praxi funguje jako rychlá kontrola pokaždé, když přijde chuť:

• H jako hlad. Nejíst od oběda je levný způsob, jak si zhoršit rozhodování.
• A jako vztek (anger). Hádka doma bývá tím ventilem, po kterém následuje herna.
• L jako samota (lonely). Prázdný byt a telefon v ruce.
• T jako únava (tired). Po noční směně je odolnost nejnižší.
• S jako stres.

Když přijde chuť, projdi těch pět písmen a ošetři to, co sedí. Najíst se a jít spát zní banálně, ale funguje to prokazatelně líp než přemlouvání sebe sama.

Změň trasu, ne rozhodnutí

Když herna leží na cestě domů, každý den procházíš rozhodovacím bodem. Nejlevnější řešení je ten bod odstranit.

• Jeď o zastávku dál a vrať se pěšky jinou ulicí.
• Změň dopravní prostředek, kolo nebo jiný spoj vede jinudy.
• Domluv si cestu s kolegou, který jde stejným směrem.
• Když nic z toho nejde, naplánuj si mezi směnu a domov pevnou zastávku: obchod, posilovna, hřiště s dítětem.

Cílem není trasu „vydržet“. Cílem je nechodit kolem. Jak to shrnují ve svépomocných skupinách: diabetik nechodí do cukrárny.

Uber penězům rychlost

Automaty potřebují hotovost nebo kartu do minuty. Když je potřeba peníze nejdřív někde získat, většina epizod se nestane.

1. Zapni v bance blokaci hazardních transakcí a smaž uložené karty.
2. Zjisti, jaká částka ti „pálí v kapse“, a přestaň ji u sebe nosit. U většiny lidí je to překvapivě málo.
3. Nech si na běžném účtu jen týdenní provoz, zbytek pošli na spořicí účet bez karty.
4. U výplaty v hotovosti se domluv na převodu na účet, nebo peníze rovnou v den výplaty rozděl.
5. Odinstaluj aplikace rychlých půjček. Půjčka do pěti minut je totéž riziko jako otevřená herna.

Nejsilnější variantou je předat správu peněz na přechodnou dobu někomu, komu věříš, včetně karet. Není to ponížení a není to natrvalo.

Nauč se odmítnout

Nabídka ke hře přijde dřív nebo později, obvykle od někoho, kdo o tvé situaci neví. Připrav si jednu krátkou větu předem, ať ji nemusíš vymýšlet na místě.

Funguje cokoliv, co nezakládá diskuzi: „Nehraju.“ „Nedělá mi to dobře.“ „Nechal jsem toho.“ Vysvětlování a vyjednávání jsou pro tebe horší než odmítnutí.

Obsaď první dvě hodiny po směně

Prázdný večer je nejčastější prostředí pro relaps. Nejde o to zaplnit celý den, stačí ty dvě hodiny, ve kterých se to obvykle láme.

Funguje cokoliv, co má pevný čas a někoho dalšího: trénink v 18:00, kurz, směna v garáži s kamarádem, pravidelné jídlo s rodinou. Aktivita bez času a bez lidí se ruší jako první.

Vrať se přitom k tomu, co tě bavilo dřív, než hraní zabralo veškerý čas. Hudba, sport, zahrada, kutění. Nemusí to být nic nového ani velkého.

Napětí potřebuje kam odejít

Stres bažení po hře přímo živí, takže ho nestačí vydržet, je potřeba ho někam pustit. Ve třech směrech, které se dají kombinovat:

• vybít ho pohybem, který stojí sílu (běh, posilovna, kontaktní sport),
• rozpustit ho zklidněním (jóga, dechová cvičení, meditace, hudba),
• vypovídat ho člověku, který o situaci ví.

Zavři i telefon

Když zmizí kamenná herna, hraní se obvykle přesune do mobilu. Proto to má smysl ošetřit zároveň, ne až potom.

• Odhlásit se z e-mailových a SMS nabídek provozovatelů. Cílí přesně na lidi, kteří přestali.
• Smazat herní aplikace včetně těch „jen na zábavu“ se stejnou mechanikou.

Přidej vrstvu, kterou nezrušíš ve špatné chvíli

Všechno výše se dá jednoho večera obejít. Zápis do Rejstříku vyloučených osob ne, protože platí minimálně rok a nelze ho zrušit dřív. U kamenných heren je to nejúčinnější jednotlivé opatření vůbec, protože obsluha má povinnost tě odmítnout.

Postup najdeš v článku Rejstřík vyloučených osob: jak se zapsat krok za krokem.

Když to samo nestačí

Patologické hráčství je v mezinárodní klasifikaci nemocí vedené jako samostatná diagnóza (F63.0). To není nálepka, ale praktická informace: existuje na to odborná péče a nemusíš si vystačit se silou vůle.

Pokud se vzorec vrací i po blokacích, objednej se do adiktologické ambulance nebo zavolej na Národní linku pro odvykání 800 350 000 (po-pá 9-21, zdarma a anonymně). Když k tomu máš deprese, úzkosti nebo nespavost, řekni to psychiatrovi. Na tyhle stavy existuje léčba a neléčené výrazně zvyšují riziko návratu ke hře.

Je to stejná logika jako u trasy domů: nemusíš to zvládnout silou, když se to dá zařídit jinak.