Znovu jsem hrál. Znamená to, že jsem selhal?

Nejnebezpečnější na relapsu není ten večer, kdy se stal. Je to myšlenka, která přijde druhý den ráno: stejně je to marné, tak už je jedno.

Právě ta z jednoho večera dělá tři měsíce.

Relaps není návrat na start

Patologické hráčství je nemoc s vlastní diagnózou (F63.0) a návrat ke hraní k jejímu průběhu patří. Počítá s ním odborná péče i svépomocné skupiny. Neznamená to, že předchozí měsíce byly k ničemu.

To, co ses mezitím naučil, nikam nezmizelo: víš, kdy je to nejhorší, víš, co ti pomáhá, máš nastavené blokace. Rozdíl mezi člověkem po prvním relapsu a člověkem na úplném začátku je obrovský, i když v tu chvíli není vidět.

Prvních čtyřiadvacet hodin

Tohle je jediná část, která spěchá.

1. Zastav a odděl se od peněz. Zkontroluj, jestli blokace v bance a blokační software pořád fungují. Relapsu často předchází to, že se některá vrstva vypnula nebo vypršela.
2. Nepij. Alkohol je nejčastější palivo pro pokračování. Jedna sklenička „na uklidnění“ obvykle prodlouží epizodu o další den.
3. Zjisti skutečnou škodu. Napiš si na papír, kolik to bylo. Odhad v hlavě bývá horší i lepší než realita a obojí škodí, protože první děsí a druhý falešně uklidňuje.
4. Řekni to jednomu člověku. Komukoliv, kdo o tvé situaci ví. Vyslovením se z toho stává událost, ne tajemství.
5. Nedělej velká rozhodnutí. Ne dnes. Ani „končím s terapií“, ani „prodám auto a splatím to“.

Pak se ptej, co to spustilo

Relaps má skoro vždy konkrétní příčinu. Nehledáš vinu, hledáš díru, kterou je potřeba zalepit. Projdi dvě sady otázek.

Co se změnilo na bariérách?

• Vypršel zápis v Rejstříku vyloučených osob?
• Přišel nový telefon nebo počítač bez blokačního softwaru?
• Obnovila se karta uložená v prohlížeči?
• Přišly peníze navíc: bonus, přeplatek, prodej něčeho, výplata v hotovosti?

V jakém stavu jsi byl? Tady pomáhá kontrolní seznam H.A.L.T.S., pět stavů, po kterých se abstinence láme nejčastěji:

• H jako hlad,
• A jako vztek (anger), typicky po hádce,
• L jako samota (lonely),
• T jako únava (tired), hlavně po nočních směnách,
• S jako stres.

Skoro vždy sedí aspoň jeden. To je informace, se kterou se dá pracovat, na rozdíl od „byl jsem slabý“.

Zalep konkrétní díru

Podle toho, co vyšlo:

• Bariéra: obnov zápis do Rejstříku vyloučených osob, přeinstaluj blokační software na všechna zařízení včetně nových, zkontroluj blokaci hazardních plateb v bankovní aplikaci.
• Peníze: dohodni s někým blízkým správu mimořádných příjmů, přesuň rezervu na účet bez karty, přestaň u sebe nosit hotovost nad běžnou potřebu.
• H.A.L.T.S.: ošetři konkrétní stav. Jíst pravidelně, spát, mít v týdnu dva pevné body s lidmi. Napětí pusť ven pohybem, zklidněním nebo rozhovorem, ne vydržením.
• Emoce, které se vracejí: domluv si termín v ambulanci nebo zavolej na linku. Tohle je ta část, kterou blokace nevyřeší.

Co si o tom neříkat

„Jsem slaboch.“ Charakter s tím nesouvisí. Souvisí s tím prostředí a nastavení bariér, což jsou věci, které se dají měnit.

„Zvládl jsem to půl roku, takže to zvládnu i teď sám.“ Právě proto, že to půl roku šlo, má smysl zjistit, co se změnilo.

„Řeknu to, až budu mít zase delší dobu čisto.“ Po téhle větě obvykle následuje delší mlčení, ne delší abstinence.

Kde hledat pomoc

Národní linka pro odvykání 800 350 000 (po-pá 9-21, zdarma a anonymně). V noci Linka první psychické pomoci 116 123.

Pokud tě po relapsu drží skleslost, úzkost nebo nespavost déle než pár dní, řekni to psychiatrovi nebo adiktologovi. Neléčená deprese je jeden z nejsilnějších důvodů, proč se lidé ke hře vracejí.

A pokud už s někým pracuješ, tohle je ten správný důvod ozvat se, ne důvod přestat chodit.